Moje zkušenosti z chrudimské farnosti, reálně časově značně omezené, jsou takové, že o Duchu svatém jsou téměř všichni věřící schopni vykládat, vysvětlovat a mluvit i dvě minuty. A já jsem rád, že k nim patřím. Taky dokážu i dvě minuty o něm povídat.

Slavnost seslání Ducha svatého je třetím největším svátkem církevního roku. Oslavujeme nejenom dar Ducha svatého, nám hříšníkům zadarmo darovaný, ale oslavujeme i tajemství Božího života v nás. A taky oslavujeme i skutečnost církve, která je neustále sycena Duchem svatým. Duch svatý v nás přebývá a neustále nás nasycuje, naplňuje. Proto to má být den radosti a neustále chvály Bohu za všechno, co nám prokázal a co nám daroval.

Uděláme si malý kvíz: Co dělá Duch svatý?
A: nic
B: hoví si na pohovce
C: je akční hrdina v nás
Srdečně blahopřeji všem farníkům, kteří zaškrtli, či zakroužkovali odpověď C.

Duch svatý nás otevírá Bohu – jako akční hrdina, který je silný a vytrvalý, protože my jsme silní mu odolávat a utíkáme před ním. My se musíme Duchu svatému jenom vzdát, aby nad námi dominoval. Duch svatý nás učí modlit se – neustále opakovat, opakovat, opakovat.

„Právě tak i Duch nám přichází na pomoc v naší slabosti. Vždyť ani nevíme, oč se máme vlastně modlit. A tu sám Duch se za nás přimlouvá vzdechy, které nelze vyjádřit, a (Bůh), který zkoumá srdce, ví, co Duch žádá, a že jeho přímluva za křesťany je ve shodě s Boží vůlí.“ (Řím 8,26–27)

Jak praví sv. Augustin: „Duch svatý – Tichý host naší duše.“ Kdo chce vnímat Ducha svatého, musí se ztišit.

Každý jeden z nás je povolaný být chrámem Ducha svatého: „Nebo nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás bydlí a kterého vám dal Bůh, a že proto už nepatříte sami sobě?” (1 Kor 6,19) A budovat boží chrám v nás může zase jenom akční boží hrdina.

Čím více se otevřeme Duchu svatému, tím dokonaleji On může být mistrem našeho/mého života a tím spíše nás také zahrne svými dary (dary Ducha svatého si nastuduj: Gal 5,22–23) a charismaty (nastuduj: 1 Kor 12–14).