Jsou Vánoce! Naše tápající lidstvo čeká na tebe, betlémské Dítě, jež přicházíš zjevit Otcovu lásku. Ty, Králi pokoje, nás vybízíš právě dnes, abychom se nebáli a otevřeli dokořán svá srdce k vyhlídkám naděje.
(Jan Pavel II. - Urbi et orbi 1997)


Děláme přípravy, kupujeme dárky a zapomínáme, že my sami jsme dárek.
Přijdeš také ke mně? Zůstane všechno jako dosud? Je má víra dostatečná, abych Tě mohl přijmout?
Už jsi zde. Obklopuješ mne v teple mého pokoje. Usmíváš se na mne v člověku, kterého mám rád. Setkáváš se se mnou ve shonu mé práce. Trýzníš mě v osamělých myšlenkách v noci před usnutím. Voláš mně v bídě lidí, na které nechci dbát. Ty jsi zde v proudu slavnostních hodin. Přiměj mne, abych otevřel dveře.
Přede dveřmi stojíš Ty.
Přicházíš ke mně.
(Převzato z www.jph-lmjk.cz)


Přicházíš v noci,
ale v našich srdcích je vždycky noc,
přicházej proto neustále.

Přicházíš v tichu,
a my nevíme, co říci,
přicházej proto neustále.

Přicházíš jako král pokoje,
a my nenalézáme spočinutí,
přicházej proto neustále.

Přicházíš nás utěšit,
a my jsme pořád smutnější,
přicházej proto neustále.

Přicházíš nás hledat,
a my jsme stále více ztraceni,
přicházej proto neustále.

Přicházíš, Ty, který nás miluješ,
přicházej neustále, Pane.
(David Maria Turoldo)