P. Josef Smola: „Milé děti, rodiče a všichni shromáždění, kteří přicházíte na mši svatou! Na začátku postní doby se připomíná z úst těch, které ustanovil Pán Ježíš podobně jako Petra. Petrovi řekl: »Ty, až se obrátíš – tedy až vám pošlu Svatého Ducha a porozumíte všemu, co jsem vám přinesl a co jsem vás učil – utvrzuj ve víře všechny své bratry.« Jak říkáme Petrovým nástupcům?“

Děti: „Papeži.“

P. Josef Smola: „Ano. A tak v modlitbě církve – závazné především pro nás kněze – je na začátku postní doby několikrát zdůrazněno, čím se má toto období především naplňovat. Už jeden z papežů – který měl pro nás takové zvláštní jméno, ale tehdy bylo docela obyčejné: jmenoval se Lev – říká: »Především je zapotřebí zřeknout se zlého!« Ne tedy se jenom postit od jídla, jak si to mnozí lidé představují, ale především zlého. Jiný papež Řehoř právě pro dnešní den říká těm, kteří mu mohou naslouchat: »Co všechno dobrého jsme od Boha dostali? Komu vděčíme za to, že se můžeme těšit ze slunce, prostředí, ve kterém žijeme, ze své rodiny a přátel, pokrmu, kterého máme dosytosti? To všechno máme od Boha! Čím bychom měli Pánu Bohu ukázat svoji vděčnost?« ptá se papež Řehoř. A hned odpovídá: »Tím, že budeme mít rádi druhé lidi.« To jsou dvě velice důležité věci, které máme mít pro prožívání postní doby stále na mysli. Jak nám to Bůh skrze svého služebníka Mojžíše připomíná? Říká: »Buďte svatí!« Slovo »svatý« znamenalo být jiný, než jsou všichni ostatní, kteří jsou třeba i zlí. Být »svatý« znamená v tomto smyslu být oddělený. Na prvém místě je svatý sám Pán Bůh. Když říká, že my máme být svatí spolu s Ním, chce, abychom se na Jeho jedinečnosti a vznešenosti podíleli. Abychom Mu byli podobní. Připomíná, co známe z Jeho přikázání: nekraďte, nelžete, nepodvádějte, neutiskujte svého bližního... Jestli jste dobře dávali pozor, dává dva takové zvláštní příkazy: »Nedávej překážku před slepého!« Co by se stalo, kdyby šel slepý, představoval si, že má před sebou volnou cestu, a my bychom mu do cesty položili trám?

Děti: „Zakopl by.“

P. Josef Smola: „Zakopl by, spadl a třeba si rozbil nos. Nebo říká: »Nezlořeč« – tedy nenadávej – »hluchému!« Mohli bychom si říci, že když je někdo hluchý, může mu být jedno, jestli mu říká někdo něco dobrého, nebo špatného. Ale Bůh říká: »Nezlořeč hluchému!« Proč? On se nemůže...“

Děti: „Bránit.“

P. Josef Smola: „Ano. Nemůže se bránit, když neví, co mu ten druhý říká. Netuší, že ten druhý mu přeje nadávkami něco špatného. Toto jsou příklady ne jenom proto, že by mezi námi nutně museli být postižení – ale jsou také. Těmito příklady nám chce Bůh říci, že nemáme nikomu dělat schválnosti. Nemusí to být nutně člověk slepý nebo hluchý, a přece mu můžeme udělat něco, co se podobá překážce pro slepého nebo zlořečení, přání něčeho špatného, pro hluchého. Nemáme druhým dělat schválnosti, ale jak říká: »Neměj svého bratra v nenávisti, ale když už chybuje, tak mu to také klidně a mírně vytkni.« »Vidíš, v tomto chybuješ, a tak pamatuj, že máme ve svatosti sloužit Pánu Bohu.« Když ho tak napomeneme, pomůžeme mu. Odvrátíme se od hříchu, jak zase na jiném místě říká prorok Ezechiel, Nedopustíme se hříchu, když mu vytkneme nějakou jeho chybu. Tím spíše, když se zamyslíte nad podobenstvím, které řekl Pán Ježíš v evangeliu svatého Matouše. Lidé budou rozděleni podle svých skutků. A jaké skutky Pán Ježíš především zdůrazňuje? Skutky milosrdenství, neboť tím slovem označujeme, když někdo udělá komukoliv něco, co mu prospívá – co mu poslouží v tom, co mu chybí. Když má někdo hlad, postaráme se, aby měl co jíst. To samozřejmě vy, děti, tolik nemůžete, protože jste sami odkázáni na své rodiče, zvláště maminky, aby vám každý den dávali jíst. To se týká spíše velkých. Jsou i spolužáci, kteří se rozdělí o svačinu, i to je možné. Ale spíše jde o to, když spolužák nebo spolužačka potřebuje něco napsat a nemá tužku, nabídnu svou. A podobně je takových drobných příležitostí, pro které Pán Ježíš říká: »Mnoho? Každý den!« A postní doba je právě proto, abychom se na tyto věci soustředili. Až postní doba uplyne a budeme se radovat ze vzkříšeného Pána Ježíše, abychom to dělali i nadále. Každá postní doba nás má soustředit, abychom se naučili těmto věcem a mohli je konat celý život až do druhého příchodu Pána Ježíše. Abychom také slyšeli hlas: »Pojď, ty požehnaný nebo požehnaná, a buď se Mnou v Mém království.« Amen.“



(kázání P. Josefa Smoly, 80. dětská mše svatá, Chrudim, pondělí 26. února 2007)



Přímluvy: (Burešovi)
Bože, obracíme se k Tobě se svými prosbami. Ty víš napřed, o co Tě prosíme, ale vedeš nás, abychom poprosili o to, co nám chceš dávat. A tak abychom ukázali, že si opravdu Tvých darů vážíme a chceme je užívat k dobrému.

Pane, prosíme za církev a našeho papeže Benedikta XVI. Prosíme Tě, vyslyš nás.
Pane, prosíme za lidi na celém světě. Prosíme Tě, vyslyš nás.
Pane, prosíme za děti v dětských domovech a za rodiny bez domova. Prosíme Tě, vyslyš nás.
Pane, prosíme za všechny nemocné, trpící, opuštěné a umírající lidi. Prosíme Tě, vyslyš nás.
Pane, prosíme za všechny potracené děti a jejich matky. Prosíme Tě, vyslyš nás.
Pane, prosíme za naše nevěřící kamarády. Prosíme Tě, vyslyš nás.
Pane, prosíme za to, abychom správně prožili postní dobu a nenechali se strhnout každodenními pokušeními. Prosíme Tě, vyslyš nás.

Bože, Ty znáš srdce každého člověka. Ty víš, co potřebujeme a po čem toužíme. Shlédni na naši víru a vyslyš naše prosby skrze Krista, našeho Pána. Amen.