Před čtyřiceti dny jsme vstoupili Popeleční středou do postní doby. Ta nyní vrcholí třemi svatými dny, které se nazývají Velikonoční třídení neboli Velikonoční triduum. V nich si budeme připomínat odsouzení a smrt Pána Ježíše, ale také Jeho vítězství a zmrtvýchvstání.

Do Velikonoční třídení spadá Velký pátek, Bílá sobota a neděle Zmrtvýchvstání Páně. Ale protože pro židy a křesťany nezačíná nový den půlnocí, ale už západem slunce, již mše svatá na Zelený čtvrtek se řadí do Velikonočního tridua.

V těchto dnech budeme častěji v kostele. Můžeme sloužit jako ministranti u Božího oltáře. Můžeme být tak blízko Pánu Ježíši a i svým dílem můžeme lidem pomoct krásně prožít tyto veliké dny. Kéž my i oni prožijeme hluboce tajemství, které se nám v těchto dnech otevírá…



ZELENÝ ČTVRTEK
Dnes budeme slavit „narozeniny mše svaté“. Připomínáme si, že večer předtím, než byl Pán Ježíš zrazen a vydán na smrt, slavil se svými učedníky velikonoční večeři. Tehdy vzal chléb, vzdal Bohu Otci díky, požehnal, lámal, dával svým učedníkům a řekl: „Vezměte a jezte z toho všichni. Toto je moje tělo, které se za vás vydává.“ Po večeři vzal také kalich, znovu vzdal díky, dal svým učedníkům a řekl: „Vezměte a pijte z něho všichni: toto je kalich mé krve, která se prolévá za vás a za všechny na odpuštění hříchů. Toto je smlouva nová a věčná. To konejte na mou památku.“

Tehdy se poprvé slavila mše svatá. Pán Ježíš se celý vydal v kousku proměněného chleba a vína. A stále tak činí. Při každé mši svaté dostáváme stejný dar: stejného, pravého, skutečného Ježíše, jako dostali tehdy apoštolové.

Dnešní liturgie
Dnes budeme opět po dlouhé době zpívat chvalozpěv Sláva na výsostech Bohu. Při něm se rozezní zvonky a naposledy zahrají varhany. Ke dvěma následujícím dnům, kdy si budeme připomínat utrpení Pána Ježíše, patří ticho a posvátný klid, abychom znovu mohli o Veliké nedělní noci s radostí zazpívat se vzkříšeným Kristem za zvuku varhan Sláva na výsostech Bohu.

Po čteních, evangeliu a kázání bude následovat obřad mytí nohou. Kněz odloží ornát a na znamení odpuštění, lásky a služby bude po vzoru Pána Ježíše umývat vybraným mužům nohy. Samotný Bůh se k nám sklonil, když konal práci, která příslušela otrokům. Zanechal nám tak příklad i pro naše každodenní povinnosti. Až se nám do něčeho nebude chtít, vzpomeňme si, jak by se asi zachoval Pán Ježíš…

Poté pan farář opět oblékne liturgická roucha a budeme slavit vrchol dne – bohoslužbu oběti. Na slova kněze se promění chléb a víno a my budeme moct přijímat tělo a krev Pána Ježíše.

Po modlitbě zamíříme společně v průvodu do Getsemanské zahrady. Vpředu půjde kadidlo s křížem, za ním budou klapat klapačky a všichni budeme doprovázet Pána Ježíše v Nejsvětější svátosti až k bočnímu oltáři. Zde chvíli setrváme v klanění (adoraci), neboť Pán Ježíš právě na tomto místě vybízel apoštoly: „Zůstaňte zde a bděte se mnou.“

Úkol pro Tebe
Kdyby nebylo dnešního dne, nebyla by mše svatá, nemohli bychom přijímat Kristovo tělo a nemohli bychom mu ani nabídnout svou ministrantskou službu.

Zkus si vzpomenout na své první ministrování. Pamatuješ, kdo tě tehdy k oltáři přivedl? Jsi za to rád(a)? Zažil(a) jsi při mši svaté silný zážitek? Vzpomínáš na ministrantská setkání, ministrování v jiných kostelech, Vánoce a Velikonoce u oltáře?



VELKÝ PÁTEK
Velký pátek je dnem oslavy kříže. Právě dnes si připomínáme Ježíšovu křížovou cestu a smrt na kříži. Kříž je viditelným znamením Kristovy smrti, nástrojem potupného odsouzení, prokletí, dlouhého mučení, nástrojem skutečné bolesti, opuštěnosti i pohrdání. Ale Pán Ježíš mu dává nový význam: skrze něj jsme byli zachráněni od svých hříchů. Od smrti na kříži je ke zmrtvýchvstání nejblíže: už jen dva dny a Pán ve slávě vstane. Kříž je symbolem vítězství a nové naděje.

Dnešní liturgie
Obřady Velkého pátku mají čtyři důležité části: bohoslužbu slova, zpívané přímluvy, uctívání kříže a svaté přijímání.

Nejprve přistoupíme v tichu k prázdnému oltáři a padnutím tváří k zemi vyjádříme zármutek nad Ježíšovým utrpením, ale i vděčnost za jeho vykoupení, ochotu nést naše životní nesnáze a naplno se mu odevzdat. Jako na Květnou neděli, i dnes uslyšíme pašije. Zatímco v neděli se četly od svatého Matouše, dnes zazní podle evangelia svatého Jana.

Poté se budeme přimlouvat za církev, za papeže, za služebníky církve a všechny věřící, za katechumeny a za jednotu křesťanů. Ale nejen za křesťany, také za židy, kteří první poznali jméno Hospodina, i za ty, kdo nevěří v Krista, a za ty, kdo nevěří v Boha. Naše modlitby se budou obracet i za politiky a státníky a za ty, kdo trpí. Velkopáteční přímluvy nám dávají vzor, jak bychom měli prosit za celý svět.

Třetí, klíčovou částí bude uctívání svatého kříže. Pod něj přineseme všechny své starosti a těžkosti. Na počátku světa podlehl Adam u Stromu poznání vábení hříchu, a tak přišla na svět záhuba. Ale skrze jiné dřevo, skrze dřevo kříže, jsme opět zachráněni. Poklekněme před křížem s velkou důvěrou v jeho sílu!

Dnes ani na Bílou sobotu se neslaví mše svatá. Abychom mohli přijmout Kristovo tělo, přinese se z Getsemanské zahrady Nejsvětější svátost. Po přijímání doprovodíme Pána Ježíše do Božího hrobu a v tichu a modlitbě se rozejdeme do svých domovů.

Úkol pro Tebe
Pán Ježíš se sám a dobrovolně zcela vydal. I dnešní půst nám dává šanci, abychom se něčeho zřekli. Vezmi do rukou poctivě dnešní den! Trávíš hodně času na počítači? Zkus jej dneska vynechat. Lákají tě pořady v televizi? Dnes dej příležitost něčemu jinému. Již dlouhou dobu něco odkládáš? Teď máš příležitost!

A uvidíš, že i skrze tento tvůj malý kříž budeš naplněn(a) radostí. Hodně síly!



BÍLÁ SOBOTA
„Co se to děje? Na zemi je dnes veliké ticho. Veliké ticho a samota. Veliké ticho, protože Král spí.“

Svorníkem Velkého pátku a neděle Zmrtvýchvstání Páně je Bílá sobota. V tomto dni církev trvá na modlitbách u Kristova hrobu. Dnes nebudeme slavit mši svatou – noční bohoslužba už patří k Velké neděli, protože ji slavíme po západu slunce. A přesto je tento den tak důležitý.

Máme příležitost přijít k Božímu hrobu. Dnešní den můžeme prožít tiše, prostě, nenápadně. Bůh mlčí, zkusme i my dnes být tišší, neposlouchat hudbu či televizi a naslouchat, co nám chtějí druzí říct a co nám chce říct sám Bůh. Po tichu Bílé soboty bude moct v noci propuknout pravá radost ze vzkříšení Krista. Po dlouhém mlčení nejkrásněji zazní slavnostní Aleluja.

Úkol pro Tebe
Pokud se dnes půjdou rodiče pomodlit k Božímu hrobu či budeš mít příležitost jít přes den do kostela, využij ji a zastav se. Poděkuj za sebe, za všechno, co krásného prožíváš, za své rodiče a blízké. A pokud nebudeš moct, poklekni na chvíli před křížem a chval Pána za to, co od něj máš.



VIGILIE ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ
Slovo vigilie je odvozeno z latiny a znamená bdít. I my v noci ze soboty na neděli budeme bdít a budeme slavit, protože právě teď je největší den roku! Tuto noc Pán rozlomil pouta smrti. V ní zahání naše hříchy, smývá viny a nám hříšníkům vrací nevinnost a přátelství s Otcem.

Dnešní liturgie je nekončícím gejzírem znamení a slov. A proto obzvlášť teď máme velikou příležitost poctivě uchopit svou ministrantskou službu. Když budeme pravdiví, lidé to poznají a i díky tomu budou moct plněji prožít Velikou noc.

Dnešní liturgie
Stejně jako na Květnou neděli i dnes budeme začínat venku. Všude okolo je tma, kterou prozáří oheň, který symbolizuje, že skrze zmrtvýchvstání zazářila světu Boží sláva.

Velkým znamením celé padesátidenní velikonoční doby bude paškál. Jeho plamen nás odkazuje na oslaveného Krista. Ježíše, který je začátek i konec, alfa i omega, Pán všech věků, který vládne dějinám. Ale stejně jako ukřižovaný Kristus má probodnuté ruce a nohy od hřebů a v boku ránu, z níž vytryskla krev a vody, i oslavený Kristus symbolizovaný velikonoční svící nese tyto rány. Kněz na jejich připomínku bude do paškálu zasazovat pět kadidlových zrn a přitom se modlit: „Pro své slavné svaté rány kéž nás chrání a zachrání Kristus Pán ukřižovaný.“

Poté průvodem vstoupíme do kostela. Třikrát se zastavíme a na zvolání „Světlo Kristovo“ odpovíme „Sláva tobě, Pane.“ I my od paškálu – od zmrtvýchvstalého Ježíše – zapálíme své svíčky, abychom bděli s hořícími lampami v rukou a očekávali příchod Pána Ježíše. Následně zazní nádherný chvalozpěv Exsultet. Jedná se o chvalozpěv na velikonoční svíci. Chválí se v něm vítězství nad smrtí a jak rychle zmizely temnoty hříchu.

V bohoslužbě slova se bude číst hned devět čtení: sedm ze Starého zákona, epištola od svatého Pavla a evangelium o tom, jak se ženy setkaly se zmrtvýchvstalým Kristem. Celá dnešní liturgie nás odkazuje na přechod ze smrti k životu. Předobrazy tohoto přerodu už vidíme ve Starém zákoně. Proto čteme, jak Hospodin vysvobodil a vedl svůj lid.

První čtení vypráví o stvoření světa. Bůh ze své lásky dává vzniknout zemi a jako vrchol stvoření na ni staví člověka. Jak jsme byli vyznamenáni, že jsme byli utvořeni k Božímu obrazu!

Poté zazní vyprávění o Abrahámovi, který neváhal uposlechnout Božího hlasu a vydat svého jediného syna Izáka. Víme, že Hospodin zastavil Abrahámovu ruku. On sám pak poslal svého Syna, pravého a skutečného Boha, aby se stal člověkem a podstoupil smrt za nás!

Třetí čtení vypráví o starozákonním slavení Velikonoc. První Velikonoce připomínaly vyjití Izraelitů z egyptského otroctví a nově nabytou svobodu. Jakou větší svobodu jsme získali skrze naplnění v Novém zákoně!

Další čtyři čtení jsou slova proroků a odkazují na příchod Mesiáše. Po modlitbě po sedmém čtení se opět rozezní varhany, rozezvučí zvony a zazpíváme chvalozpěv Sláva na výsostech Bohu.

V epištole z listu svatého apoštola Pavla Římanům uslyšíme, že Kristus vzkříšený z mrtvých už neumírá, a v následném žalmu poprvé vyzpíváme Aleluja.

Vrcholem bohoslužby slova je vždycky evangelium, ve kterém promlouvá sám Bůh. Neuslyšíme, jak přesně proběhlo zmrtvýchvstání. Bůh převyšuje naše lidské chápání. Ale to, co potřebujeme vědět, známe. Prázdný hrob a svědectví lidí, kteří se setkali se vzkříšeným Ježíšem, nám sdělují to podstatné: Kristus byl ukřižován, umřel a byl pohřben, ale třetí den vstal z mrtvých.

Půst je dobou přípravy na slavení Ježíšova vykoupení, ale také se v něm připravujeme na obnovu svých křestních slibů. Většina z nás byla pokřtěna ještě v peřince, ale dnes už můžeme sami za sebe říct Bohu: „Věřím ti. Mám tě rád, Otče, a chci s tebou prožít svůj život.“ Zvlášť letos, kdy je Rok křtu, řekněme Pánu ze srdce své „Ano.“

Po přímluvách bude slavit mši svatou obvyklým způsobem. Věřící přinesou dary a velikonoční vigilie vyvrcholí proměňováním těla a krve Kristovy a společným přijímáním.

Do Velikonočního třídení jsme vpluli na Zelený čtvrtek večer. Mši svatou jsme tehdy zakončili adorací v Getsemanské zahradě. Na Velký pátek jsme se opět sešli, abychom uctili kříž. Po konci obřadů jsme se v tichosti rozešli do svých domovů. Na Bílou sobotu jsme se v tichu modlili u Božího hrobu. Jedno velké liturgické slavení tak od Zeleného čtvrtku končí až o slavnosti Zmrtvýchvstání Páně propuštěním lidu: „Jděte ve jménu Páně, aleluja, aleluja.“ Kéž nás radost této noci provází nejen tuto noc či jenom nedělí, nejen celým Velikonočním oktávem, kdy nezadržitelná radost prvního dne vytryskne do celého prvního velikonočního týdne, ale i po padesát dnů velikonoční doby a vůbec po celý náš život.

Úkol pro Tebe
Při vigilii se budou obnovovat křestní sliby. Pokud můžeš, zjisti, který den přesně jsi byl(a) pokřtěn(a). Podaří se ti najít doma křestní roušku? Pokud máš křestní svíci, vezmi si ji večer s sebou, abys mohl(a) znovu zapálit od Krista plamen, který hořel, když ses stal(a) Božím dítětem.