Při uplatňování autority není snadné najít zlatou střední cestu

Čím dál, tím zřetelněji vidím, jak je obtížné dobře zastávat úlohu autority. Velmi záhy totiž člověka přepadne chuť poručníkovat kvůli úctě, prestiži nebo obdivu, kterým nás zahrnují, nebo kvůli tomu, že si chceme něco dokázat.

V našem nitru vládne malý tyran, který baží po moci a prestiži. Chceme vládnout, být nadřízení, chceme kontrolovat. Bojíme se sebemenší kritiky, kontroly, jedině my máme pravdu, do všeho se mícháme, všechno děláme, všude poroučíme, žárlivě si střežíme svou autoritu. Ostatní jsou tím pádem redukováni na vykonavatele, neschopné si udělat správný úsudek. Svoboda je tolerována jen do té míry, do jaké neobtěžuje naši autoritu, je tolerována jen pod podmínkou, že ji budeme moci kontrolovat.  Rádi bychom své nápady uskutečňovali, a to hned. Komunita (či jakákoliv skupina, ve které jsme autoritou) se tedy stává „naší“ věcí, „naším“ projektem. Tyto různé sklony jsem dostatečně pociťoval i ve svém vlastním nitru, musím proti nim neustále bojovat. Je důležité, aby všude ve společnosti byly jasně stanoveny hranice moci každého.

Není snadné při uplatňování autority najít zlatou střední cestu mezi tendencí k panování a tendencí nechat všechno plavat. Nebezpečí pýchy a touhy ovládat je tak velké, že se žádný šéf neobejde bez zábradlí, mantinelů, které vymezují šíři jeho moci.

Je vždycky snazší udělat něco sám, než to učit ostatní

Představený se musí dělit o svou práci s ostatními, a to i přes to, že má pocit, že druzí nedělají práci tak dobře, nebo že to dělají jinak než on. Je vždycky snazší udělat něco sám, než učit ostatní, jak to udělat. Představený, který podlehne pokušení udělat vše sám, riskuje izolaci, riskuje to, že mu jeho vlastní aktivita přeroste přes hlavu a on tak ztratí ze zřetele základní cíle…

Druhým musíme dát právo, dělat chyby

Opravdová autorita vede dialog, těmi, ukazuje směr a dává podněty a potom nechává ostatní, aby převzali odpovědnost a udělali svou práci. Představený musí bedlivě bdít nad těmi, kteří mají svěřenou nějakou odpovědnost…

Lidem, kterým jsme svěřili nějakou odpovědnost, musíme dát právo na to, aby se dopouštěli i chyb, aby si natloukli nos. Dělat všechno pro to, abychom někoho uchránili před neúspěchem, znamená zároveň nedovolit mu, aby uspěl.

Zpracováno podle knihy Rodí se nová naděje, 
kterou vydalo nakladatelství Zvon. Redakčně upraveno.

Prvními modely autority jsou otec a matka. Oba mají za úkol dítě chránit a zároveň mu dodávat odvahu a povzbuzovat k tomu, aby se rozvíjelo a postupovalo kupředu: „Riskni to, jdi do toho. Neboj se, to zvládneš. Máš na to. A když to nezvládneš, jsem tu od toho, abych ti pomohl.“ Rodiče ale mohou velmi rychle a snadno překročit svou pravomoc vůči svým dětem a přetvářet si je ke svému obrazu tím, že přestanou respektovat jejich svobodu a jejich tužby.

Rodiče, učitelé, šéfové, katecheti, faráři, vedoucí, politici… všichni, kterým byl někdo svěřen, mohou svým postojem druhé buď povzbuzovat k rozvoji a krokům do neznáma, nebo srážet k zemi.

Dobrým šéfem je ten, kdo je nositelem důvěry a naděje. Kdo je pokorný a ví, že ti, kteří mu byli svěřeni nejsou jeho majetkem,  je odpovědný za jejich růst, vede je k vytčenému cíli a má je rád.

Rámus není autorita.

George Horace Lorimer

Autorita přichází s důvěrou. A tu získáte, když se nebojíte přiznat chybu.

Václav Fiala

Svoboda není možná bez autority, jinak by se proměnila v chaos, a autorita není možná bez svobody, jinak by se proměnila v tyranii.

Stefan Zweig

Je třeba žádat od každého to, co může dát. Autorita závisí především na rozumu. Poručíš-li svému lidu, aby šel a vrhl se do moře, vzbouří se. Mám právo vyžadovat poslušnost, protože mé rozkazy jsou rozumné.

Antoine de Saint-Exupéry

Dříve jsme důvěřovali autoritám jen proto, že byly na vrcholu. Dnes nevěříme nikomu a ničemu. Důvěru je třeba si zasloužit.

Jonas Ridderstrale

Nikdo rozumný nepopře, že organizace naší společnosti, nazvaná stát, pociťuje nejen živou potřebu získat větší autoritu, ale i okolnosti ji k tomu nutí. Děje-li se to s dobrovolným souhlasem na základě vědomého pochopení občanů, dociluje se tím jen žádoucí stav. Děje-li se to ale z pohodlnosti, aby bylo možno vyhnout se obtížným rozhodnutím, nebo z nevědomosti, pak jednotlivec upadá do jistého nebezpečí, že bude jako odpovědný člověk odepsán. Stát se ale pak nebude v ničem lišit od žaláře či termitiště.

Carl Gustav Jung

Slepá víra v autoritu je největším nepřítelem pravdy.

Albert Einstein

Vymáhat pozici silou není autorita, ale autoritářství. 

Václav Fiala

Zdroje:

Texty: www.pastorace.cz, www.vira.cz, www.citaty.net